Historie školy

Hlavní budova školy v Komenského ulici byla postavena v roce 1870 a je nejstarší školní budovou v Litovli. Původní chlapecká obecní škola sloužila od roku 1900 současně jako Pokračovací škola průmyslová a obchodní. Vyučovalo se v neděli dopoledne a v pondělí a úterý odpoledne; obory obchodní, stavební a oděvní. Tento systém fungoval s malými obměnami až do šk.r. 1940/41, kdy se pokračovací škola přestěhovala do vlastní budovy.

Po zrušení odděleného vyučování dívek a chlapců a zrušení státních pracovních záloh v roce 1956 se do budovy vrátilo profesní vzdělávání ve formě učňovské školy. Hlavními obory byly zedník, sladovník, pekař a cukrář. Postupně přibývaly obory nástrojař, zámečník, soustružník, frézař, provozní elektromontér a mechanik elektronických zařízení. V 60. letech přešly obory pekař a sladovník na jiné školy. V 70. letech přibyl obor kuchař-číšník, v 80. letech obor cukrovinkář. Všechny zmíněné obory se v různých kombinacích a s většími, či menšími přestávkami učí dodnes.

V roce 1963 přišel n.p. Papcel s myšlenkou, že by bylo potřebné sjednotit do té doby roztříštěnou výuku odborného výcviku a s návrhem na zřízení učňovského střediska ve vlastním areálu v ulici Uničovské. V roce 1967 bylo kompletně dokončeno nejen učňovské středisko pro technické obory, ale i domov mládeže v ulici Gemerské, sloužící na tehdejší poměry k nadstandardnímu ubytování žáků ze vzdálenějších míst.

Od šk.r. 1982/83 byla i teoretická výuka podřízena n.p. Papcel, čímž vzniklo podnikové střední odborné učiliště, ve kterém však zůstaly zachovány i netechnické obory. Ve stejném roce zřídil také n.p. Tesla vlastní učňovské středisko pro obory slaboproudé elektrotechniky. V roce 1991 byla teoretická i praktická výuka převedena zpět na stát a učiliště začalo poskytovat i střední vzdělání s maturitní zkouškou. Jednalo se o studijní obor mechanik elektronik pro absolventy ZŠ a o nástavbové obory pro vyučené uchazeče.